První díl Seriálu Příběhy z vinic zavádí diváky do Žabčic u Židlochovic, konkrétně do malého vinařství Na Důlku. Zde pracuje Honza Čermák, jehož přístup k vínu je založený na poctivosti, úctě k půdě a radosti z řemesla.
Honza se stará o všechno, od vinice až po lahvování. V dokumentu odkrývá svůj osobní příběh: proč se rozhodl vydat vlastní cestou, co pro něj znamená být vinařem a která vína nejlépe odrážejí jeho filozofii. Diváci získají jedinečný pohled nejen na samotnou výrobu vína, ale také na myšlenky a hodnoty, které stojí za každou lahví.
Epizoda Na Důlku ukazuje, že víno nemusí být výsledkem dlouhé rodinné tradice. Stačí odhodlání, vášeň a tvrdá práce jednoho člověka, aby vznikl charakter, který se otiskuje do každého vína tohoto vinařství.
Od prvních hroznů k vlastnímu vinařství
Honza začal s vínem už v sedmnácti letech, kdy nastoupil na brigádu v Žabčicích. „Dali mě na vinice, začal jsem jezdit s traktorem a najednou mě to začalo naplňovat a těšit,“ vzpomíná. Brzy si uvědomil, že práce ve vinařství nemusí být jen brigáda. V tom roce si koupil první lis a mlínek na hrozny a začal zkoušet dělat vlastní víno.
První hektar vinohradu vysadil v roce 2017. Do té doby měl nasázeno asi tisíc keřů révy a právě tehdy si uvědomil, že vinaření přestává být jen koníčkem a začíná vznikat skutečné vinařství. Od té doby se jeho vášeň rozrostla do provozu, který dnes tvoří základ každé láhve vína Na Důlku.
Dnes Honza hospodaří na 4,3 hektaru, všechny vinice jsou na jeho vlastní půdě a většina keřů je mladá, kolem šesti let. Ročně vyrobí 20 až 25 tisíc lahví. Pro něj je nejdůležitější kontakt s lidmi a práce s přírodou. „Pokud lidem nebude naše víno chutnat, nemusíme to dělat,“ říká. Právě spojení radosti z práce, péče o vinici a vztahu k zákazníkům tvoří základ filozofie Na Důlku.
Ve sklípku a na vinici
Ve sklepě se soustředí hlavně na červená vína, část také na bílá. „Bílá vína děláme často nahoře v nerezových nádobách reduktivním stylem, červená ve sklepě naturálně, bez přidané síry,“ vysvětluje Honza. Hrozny se přivážejí šetrně, kvasí v otevřených kádích, lisují a následně putují do sudů, kde získávají charakteristickou chuť a barvu. Mezi hlavní odrůdy červených vín patří Frankovka a Merlot, z bílých například Ryzlink rýnský.
Vinice Na Důlku leží na lehké štěrko-pískové půdě na otevřené plošině, přibližně 20 kilometrů jižně od Pálavy. „Minulý rok jsme měli trošku problém s mrazem, některé výhony byly poškozené, ale takové situace se stávají jen výjimečně,“ dodává Honza. Vinohrady jsou všechny mladé, vysázené tak, aby odpovídaly historickým a klimatickým podmínkám regionu.
Plány, práce a trpělivost
Na vinařském dvoře Honza vysvětluje, jak se jeho vína dostávají k lidem. „Vína si můžete zakoupit přímo u nás na dvoře, jezdíme po vinařských akcích a komunikace je zásadní. Kamkoliv se člověk vrací a lidé odebírají naše víno, vytváří se tak vlastně rodina zákazníků,“ říká. Do budoucna plánuje vybudovat degustační prostor, kde si návštěvníci budou moci vína vychutnat přímo na místě. „V nejbližší době chci prostor, který zahrne uskladnění, výrobu, degustaci a později i možnost ubytování,“ dodává.
K běžnému dni ve vinařství Honza říká, že vlastně nikdy nekončí. „Vinařství je nekonečný příběh. Od keříku po láhev staráte se o vinice celoročně. Typický letní den začíná v pět ráno a končí pozdě večer. Po vinobraní se vinice připravují na zimu, v zimě se věnujeme školením, degustacím a propagaci vinařství.“
Pro ty, kteří sní o vlastním vinařství, má Honza jednoduchou, ale upřímnou radu. „Rozhodně bych nikoho neodrazoval, i když je to nesmírně složité. Na začátku jsem ani nevěděl, do čeho jdu. Mělo to být jen pár stovek litrů pro kamarády, postupně to rostlo a už se to nedá zastavit. Kdo se do toho pustí, musí mít obrovskou trpělivost a připravit se i na neúspěchy a problémy, hlavně s počasím.“
Vinařství Na Důlku ukazuje, že za každou láhví stojí nejen práce a zkušenosti, ale i vášeň, odhodlání a vztah k lidem i přírodě.
Příběhy z Vinic: Vinařství na Důlku
