Marek Zahradníček je muž mnoha profesí, herec olomouckého divadla Tramtarie, moderátor, majitel produkční agentury a věčný optimista. V tomto díle Georgecastu se ale role obracejí. Marek nesedí za mikrofonem jako tazatel, ale jako host, který otevřeně sdílí svůj příběh o náhodné cestě k divadlu, profesních výzvách i nejtěžším životním boji se zákeřnou nemocí.
V tomto díle se dozvíte, proč se Marek nikdy nechtěl stát hercem, jak vnímá spolupráci s mladou generací tvůrců a co ho naučila zkušenost, která ho na čas vyřadila z běžného života.
Omyl, který trvá už 44 let
Žádný dětský sen o záři reflektorů. Marek Zahradníček se k divadlu dostal doslova náhodou a jak sám říká, „omylem“. Původně student chemicko-technologické vysoké školy v Praze se kvůli nemoci (Crohnova choroba) a souhře okolností ocitl ve Slezském divadle v Opavě jako sólista.
Zlom v kariéře přišel po revoluci. Tehdejší ředitel činohry Moravského divadla v Olomouci, Karel Nováček, nabídl Markovi angažmá. Marek výzvu přijal a přesídlil do Olomouce, kde zapustil kořeny.
Herectví versus řemeslo
Marek v rozhovoru naráží na zajímavé téma – rozdíl mezi vystudovaným hercem a tím, který má „jen“ talent a praxi. Sám vzdělání v oboru nemá, ale věří, že základem je talent, který laik v hledišti prostě pozná.
V té době ještě fungoval systém, kdy se hercům bez akademického titulu (DAMU/JAMU) do kvalifikace započítávaly roky aktivní praxe, což mu umožnilo plnohodnotný profesní růst v institucionálním divadle.
George Vision jako elixír mládí
Spolupráce s týmem George Vision je pro Marka Zahradníčka víc, než jen práce je to impuls, který ho doslova omlazuje. Fascinuje ho především všudypřítomný humor a schopnost týmu proměnit jakýkoliv pracovní problém v legraci. Právě tato lehkost a kreativita jsou důvodem, proč ho práce před kamerou stále naplňuje. Jeho srdcovou záležitostí je dobrá reklama. Marek byl totiž jedním z průkopníků, kteří se snažili do reklamních spotů vnést příběh, skrytý vtip a pointu. Tento přístup, kde se obchodní sdělení potkává s „fórem“, má u diváků úspěch dodnes a reklamní prostředí je tak pro něj přirozeným a inspirativním světem.
Moment, kdy se svět zastavil
Rozhovor se v druhé polovině stáčí k vážnějšímu tématu. Marek otevřeně mluví o své zkušenosti s rakovinou, která ho zasáhla před třemi lety. Pro herce, jehož hlavním nástrojem je hlas, byl nález na mandli a následná operace i ozařování obrovskou zkouškou.
Mluví o totální únavě, ztrátě sluchu i o tom, že i přes veškerou podporu rodiny a přátel je v tom boji člověk nakonec úplně sám. Dnes se označuje za „pacienta v remisi“ a učí se s následky nemoci žít. Víc odpočívá, váží si každého potlesku na premiéře a neztrácí svůj pověstný optimismus.
Proč tento díl není jen o úspěchu
Tenhle Georgecast není jen o vtipných historkách z natáčení (i když i na ty dojde). Je to především o pokoře k životu a profesi. Marek Zahradníček ukazuje, že i po dekádách v oboru se lze na každou zkoušku těšit jako poprvé a že největší odměnou není honorář, ale pocit naplnění, když lidé z divadla odcházejí s úsměvem.